17. října 2021 jsme adoptovali pejska jménem Kori, který žil téměř 9 let (tedy většinu psího života – zvlášť, když jde o většího pejska) v útulku. Zaznamenali jsme ho už před lety, když jsme ho viděli sdíleného na Facebooku poprvé. Čas ubíhal, o Korana stále nikdo neměl zájem, tak jsme za ním začali do útulku pravidelně jezdit – až jsme si ho odvezli k nám domů. Koran měl v útulku pověst uličníka, za svých mladých let nebyl úplně hodný – neměl rád kontakt, pohlazení, vrčel a byl schopný i kousnout. Brali jsme si ho s vědomím, že to s ním nebude úplně snadné + jeho fyzický stav také není nejlepší: diagnóza cauda equina (onemocnění míšního kanálu). Kori už má po všech veterinárních vyšetřeních (alespoň prozatím), v prosinci nás ještě bude čekat jedno vyšetření krve. Mysleli jsme si, že bude potřebovat svůj klid a pro pohlazení si přijde třeba jen občas (a nebo vůbec), ale opak je pravdou: Kori je náš ocásek, mazlení miluje – stejně tak hraní si s hračkami. Je to takové přerostlé miminko a i když má se zadními nožičkami problém (úplně ho neposlouchají, snadno ztrácí rovnováhu), je neuvěřitelně akční. Úplně u nás rozkvetl, vše ho zajímá a my jsme upřímně v šoku z toho, že problémový není vůbec v ničem – užívá si každého dne a nonstop se na nás směje těma velkýma černýma očima… Kori je velký kamarád a božan.:)
