pinda 1 Smečka z Knihánkova z.s.

Pinďásek

Pinďásek je malé a baculaté stvořeníčko na krátkých a extrémně křivých nožičkách. A je to obrovská psí osobnost. Do útulku se dostal po smrti majitelky – paní, která ho moc milovala. Tyto osudy jsou moc smutné: když odejde milovaný páníček a pejsek zůstává na světě sám… když se stane nechtěným dědictvím a na stáří odchází do útulku – do cizího prostředí, které většinou doprovází stres (všechno je jinak, hluk…) a hlavně samota. Pinďa ztratil svou nejbližší osobu a skončil v útulku – bohužel na útulek byl už zvyklý… pravidelně se totiž do něj vracel – jeho majitelka byla vážně nemocná a několikrát do roka trávila nějakou dobu v nemocnici – a Pinďa v útulku, protože neměl kam jinam jít… Jeho panička se pro něj vždy vrátila – po kratší a nebo delší době, ale vrátila – až jednou nepřišla… protože odešla do nebe… Tato stařenka se jmenovala paní Alenka a Pinďu si adoptovala z útulku, když mu bylo cca 5 let.

Často ji posílám pozdravy tam nahoru a doufám, že by byla ráda za to, že je Pinďa součástí naší smečky. Pinďásek zná tedy útulkové prostředí velmi dobře – bohužel… poprvé v útulku jako mladý pejsek, poté adoptován paní Alenkou, ale do útulku se pravidelně každoročně kvůli jejím nemocem vracel a potom skončil v útulku nadobro… No a pak jsme si ho jednoho dne všimli my – a už je s námi ve smečce:). Plní tu velmi důležitou funkci! Spolu se stařičkým Toníčkem tady tomu totiž šéfují…Pinďa nemá zuby (po adopci musel absolvovat operaci: kastrace + čištění a trhání zubů – měl je v katastrofálním stavu…), přitom si na ostatní pejsky dovoluje – a hlavně na ty velké (tenhle prcek nemá absolutně pud sebezáchovy:)). Je to obrovsky veselé a šťastné stvořeníčko – do všeho zapálený, akční, všechno ho zajímá… je ze všeho absolutně nadšený a vždycky, když někam jedeme, chce jet s námi (klidně i na veterinu – jako doprovod – bere to jako výlet). Má těžkou artrózu, nohy a klouby v šíleném stavu (jednou měsíčně dostává Librelu 5mg + kloubní výživu) – když jde, kolébá se jako „kačenka“ – to mu ale nebrání v tom být neuvěřitelně zvídavý a do všeho maximálně zapálený. Nedokáže chodit rychle, spíš naopak – chodí extrémně pomalu (na střední nebo delší procházky potřebuje kočárek), ale vždy, když přijde pan pošťák, snaží se ostatní kluky dohnat a být v čele štěkajícího průvodu – i když jim vůbec nestačí. Pinďovi to ale nevadí, i přes svůj handicap je u nás „šéf“. Cokoli se děje – Pinďa je u toho. Má obrovskou vůli a energii k životu. A obrovské srdce ♥. Je to naše sluníčko a dobíječ té nejlepší energie. Pinďa žije na maximum – každý den – nepřipouští si, že je třeba pomalý… on takové věci neřeší. Raduje se z toho, co má a neřeší to, co nemá. A tak by to mělo být ♥.

Sdílení: