Vilíčka jsme našli úplnou náhodou. Volala jsem do útulku původně na úplně jiného pejska. Pán mi ale v telefonu řekl o Vilíčkovi – v útulku je tak dlouho a ještě nikdo si o něho nezavolal, ani se nezeptal, na webových stránkách je údajně snad neviditelný, že ho všichni lidé přecházejí… Možná za to mohla útulková fotka (fotky dělají hodně) – Vilíček na ni byl hodně zarostlý a možná ten neupravený a zanedbaný vzhled mnoho lidí odradil… přitom stačilo ostříhat a z Vilíčka se stal takový krasavec, že si ho od nás chtěli koupit i Holanďani. A nene, nedělám si legraci :)) Na dovolené (pejsci s námi všude cestují) si Vilíčka natolik oblíbila jedna holandská rodina, že si ho od nás chtěla koupit (za nemalou částku) – no my samozřejmě Vilíka nedali:). Ale natolik je okouzlil, zamilovali si ho. Vilíček je překrásný pejsek, majestátný jako lev. On je charismatický celkově – nejen vzhledem, ale i povahou a chováním. Je 100% městský typ a kavárenský povaleč se vším všudy… on MILUJE kavárny. Lehnout si na gaučík, dívat se okolo a být obdivován. Možná mi to nevěříte, ale je to tak, viděli byste sami.🙂 Často si lidé myslí, že je Vilíček štěně. Už nespočet lidí se nás zeptalo, jaké štěně vzácné rasy ten náš Vilíček je. Vždycky odpovídáme, že je to starý voříšek z útulku.🙂 Je opravdu krásný… a Vilíček to o sobě ví.😋 Je to zkrátka PAN PES.
Jeho minulost je smutná… i když – poznal lásku pána, ale ten pán mu zemřel a Vilíček se stal nechtěným dědictvím. Jeho noví „majitelé“ to vyřešili tak, že Vilíka vyhodili na D1 směrem na Prahu. Vilík zázrakem přežil a dostal se do útulku. Někteří útulkáčci se měli ještě hůř – lásku nikdy nepoznali, to Vilíček nejspíš ano, ale byla to pro něho obrovská ztráta a bolest… trvalo celý rok, než nám začal věřit a než nám otevřel srdíčko. Jeho dušička byla moc ublížená a plná zármutku… Občas si říkám, za kým Vilíček půjde za Duhou. Jestli za svým původním pánem a nebo za námi. No nakonec jsem došla k závěru, že tam budeme všichni spolu.🙂
Vilíček miluje velké pejsky.🙂 Bohužel slepne … má oční vadu, která nejde léčit a postupně přichází o zrak – v tento moment nevidí už skoro vůbec. Dny tráví nejraději v posteli, na polštáři – tedy polštářích a dekách. Je to velká osobnost. Když někam jdeme, to Vilíček vždycky všechny cizí okouzlí a zaujme. A opravdu – při adopci nekoukejte na vzhled (i když mně se třeba líbí všichni pejsci:))… PŘED a PO – ty změny jsou obrovské, nepopsatelné.. Často stačí jen ostříhání, vykoupání a hlavně láska.