Rocky bydlel s naší babičkou (druhé poschodí u nás v domě) od roku 2018. Co se týká jeho minulosti, potuloval se sám – smutný, opuštěný a zanedbaný (na začátku vážil pouhá 4 kila) pražskými ulicemi. Adoptovali jsme si ho s vědomím, že už je to opravu stařeček: hluchý, skoro neviděl a navíc nemocný. Od začátku měl žaludeční a střevní potíže – v tom nám trošku pomohly plínky. Časem se přidalo i onemocnění srdíčka. I přes svůj věk (v době adopce měl cca 14 let) a nemoci však u nás Rocky ožil a užíval si každý jeden den. Byl to tichý společník, introvertní, pro pohlazení si přišel jen občas. Miloval svůj pelíšek a velkou část dne prospinkal. Byl velmi zvídavý, bystrý a hlavně hodně mlsný: miloval piškoty a naštěstí mu na jeho střevní problémy jako jedny z mála nedělaly žádnou neplechu, takže je papal hodně často a rád. Rocky nakonec zemřel na selhání ledvin. Přišlo to zcela náhle a nečekaně, čekali jsme všechny různé zdravotní komplikace – ale ledviny ne. Bohužel těmto věcem se nedá přikázat a každý boj nelze vyhrát, takže jsme Rockymu – po krásném roce a půl společného života – pomohli za Duhu.
